Popis projektu

Postavme si své vlastní město! Formou celodenního workshopu budeme přemýšlet o prostoru kolem nás. Budeme si kreslit, skládat, soutěžit a povídat si na téma města a všeho, co nás obklopuje.

Vzdělávací cíl

Městské puzzle mají sloužit jako nástroj pro učitele a jako hra pro děti, která je naučí přemýšlet o městě a svém životním prostoru. Kladou si za cíl uvědomění si prostoru, který nás obklopuje a jeho základních vztahů a zákonitostí. Děti se formou hry začínají zajímat o urbanistické a funkční členění města. Výsledkem projektu by poté měl být jejich budoucí zájem o městotvorné procesy v jejich okolí a vzbuzení občanského zájmu, odpovědnosti a iniciativy. Hra může být využita s přesahem do různých předmětů.

Cílová skupina

1. Stupeň ZŠ (možnost však pro jakkoliv staré děti i dospělé)

Časový rozsah

60 minut samotná hra – Městské puzzle. 4 vyučovací hodiny celý workshop.

Pomůcky

Vytisknuté puzzlíky (viz příloha), pastelky (+ možnost promítání obrázků na tabuli)

Výukové metody

V obecné rovině: metody slovní (dialogické i monologické), metody názorně demonstrační, metody praktické. Didaktická hra, inscenace, participativní metoda, brainstorming. 

Vzdělávací obsah, vzdělávací obor

Člověk a jeho svět, Člověk a společnost/výchova k občanství, Člověk a příroda/přírodopis, zeměpis, Umění a kultura/výtvarná výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova

Klíčové kompetence

kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní.

Motivace

Děti se vžijí do role tvůrců města. Ocitají se pak v rolích nejen budoucích uživatelů města, ale zejména atraktivním postavení stavitelů prostorů města a jednotlivých objektů.
 

Scénář

1. HODINA

1.1 ÚVOD

Na začátku se krátce představíme, řekneme si, o čem dnešní celý den bude a rozdělíme se na dvě skupiny (zhruba po 12 lidech), abychom pracovali v menší skupině a lépe a efektněji se pracovalo.

1.2 BUDOVY VE MĚSTĚ

První fáze workshopu je částečně teoretická. Dětem je položena otázka, co všechno za budovy máme ve městě. Na základě jejich odpovědí otvíráme k jednotlivým stavbám obrázky prezentace, na kterých si ukážeme, jak taková budova vypadá a řekneme si k ní pár základních informací. Součástí slidu je i zajímavá podoba objektu a obrázek černobílého puzzlíku, aby se děti ztotožnily se symbolem stavby, který budou dále využívat v průběhu dne. Dítě, které objekt uhodlo, dostane za odměnu černobílý puzzle s danou stavbou. Černobílé puzzlíky odpovídají jednotlivým obrázkům prezentace a obsahují nejpodstatnější stavby městských funkcí, pokud děti neuhodnou dané stavby, lze je k nim dovést hádankou a napovědět. Ostatní stavby, které děti navrhnou a nejsou součástí slidů, píšeme na tabuli. Dítě, které uhodne stavbu a má svůj puzzle, již nesmí hádat, může však radit ostatním. Moderátor může do jisté míry ovlivnit výběr odpovědí a dětí. Teoretická část končí v momentě, kdy mají všechny děti v ruce svůj jeden černobílý puzzle. Tato fáze se dá realizovat i bez projektoru, hledané městské stavby se demonstrují přímo na černobílých puzzlících.

Příklad: Dítě navrhne radnici, vedoucí workshopu otevře slide s radnicí a odprezentuje na obrázku její obvyklou podobu (např. daného města), fotografii Londýnské radnice od Normana Fostra a černobílý obrázek puzzlíku. S dětmi si povídá o tom, k čemu radnice slouží, kde ji ve městě většinou najdeme a kdo tam pracuje. Snažíme se děti navádět vhodně položenými otázkami ke komplexnějším odpovědím. 

1.3 ROZŘAZOVACÍ HRA

Dalším krokem workshopu je rozřazení dětí do menších skupin, optimální počet je do pěti dětí, ideálně čtyři. Rozdělujeme děti formou hry, kdy jsou do prostoru poschovávány malé kartičky (puzzlíky) s různými stavbami, které jsou různé dle funkce (stavby pro bydlení; stavby, kde se nebydlí a kam chodíme odpočívat). Děti kartičky najdou a musí se domluvit, kdo ke komu patří, dle již řečeného členění. Touto formou získáme skupinky, které spolu budou pracovat po zbytek workshopu. 

2. HODINA

2.1 KVÍZ

Děti si mohou vytvořit název a znak skupinky, který napomůže spolupráci a vzájemnému osmělení dětí a usnadní i následnou organizaci programu. Pro utužení skupinek následuje vědomostní kvíz tematicky zaměřený na město a jeho fungování. Během kvízu jsou pokládány otázky vztahující se k teoretické části z úvodu ale i obecného charakteru.

Příklad: Jaké je hlavní město České republiky? Kde pracuje pan starosta? Kde bývá ve městě náměstí?

Množství otázek a jejich obtížnost závisí na věku dětí a jejich vědomostech stejně tak jako na faktu, jak moc je kvíz baví. Cílem soutěže je děti seřadit, v jakém pořadí si půjdou pro hromádku barevných puzzlíků, z kterých následně budou tvořit město. Všechny hromádky jsou stejné, liší se pouze pár puzzlíky, které mohou mít pro děti různý charakter atraktivity. 

2.2 VYBARVOVÁNÍ A VYBÍRÁNÍ PUZZLÍKŮ

Následuje blok samostatné práce skupinek. Děti mají za úkol vybarvit své černobílé puzzlíky a z barevné hromádky, jež vyhrály v kvízu vybrat určitý počet staveb na bydlení (10 z 16) a určitý počet „speciálních puzzlíků“ se stavbami s konkrétní funkcí (4 z 6). 

2.3 SKLÁDÁNÍ MĚSTA (dá se použít jako samostatná hra)

Na zemi je předpřipraven obrys města (ohraničen například lesem, horou, řekou…) Děti sedí kolem obrysu města. V prvním kole postupně každý umístí sebou vybarvený puzzlík a jednou větou řekne ostatním, proč ho pokládá právě tam (ať už je důvod jakýkoliv). Ukázkově začne moderátor s puzzlíkem náměstí, například se slovy: „Pokládám náměstí doprostřed, protože bývá v centru města“. Další puzzlíky už každý umístí bez komentáře (děti nad tím však v tuto chvíli již sami přemýšlejí). Následně nám vznikne celé velké město a začíná diskuze. 

3. HODINA

3.1 DISKUZE

Sedíme kolem našeho postaveného města a povídáme si, co se nám na našem městu líbí, co ne, co bychom rádi a proč změnili, co nikoliv. Necháváme děti, aby si vyzkoušely změnit puzzlíky, jejichž umístění jim nepřipadá zrovna nejlepší. Zkoušíme, co se stane, když jeden puzzlík vyměníme za jiný, ukazujeme si, v jaké části našeho města bydlí lidé, kam chodí za zábavou, kam nakupovat, ptáme se, jestli jim to takto přijde správné, jestli by v takovém městě (a proč) chtěly, či nechtěly bydlet. Snažíme se děti navádět vhodně položenými otázkami ke komplexnějším odpovědím. Děti samy říkají své názory, případně se navzájem opravují či doplňují. Postupně se dostáváme k tomu, co nám v našem městě vlastně chybí. Zjistíme, že nám v městě chybí věci jako doprava, silnice, lidé… a v tuto chvíli se dostáváme k bílým místům na našich puzzlících a dostáváme se tak k otázkám veřejného prostoru. Ačkoliv děti tento pojem nikdy neslyšely (a nemusejí ho slyšet ani v dané hodině), za pomocí případných našich otázek, si ho umějí sami definovat, charakterizovat a pospat jeho důležitost. 

3.2 VEŘEJNÝ PROSTOR

Kolem budov na puzzlících jsou nechána bílá místa, my se diskuzí dostaneme k tomu, co vlastně tato místa jsou, co nám v našem městě ještě chybí. Ačkoliv se slova jako veřejný prostor vůbec nemusí vyslovit (obzvlášť u malých dětí), samotní ho dokážou definovat, popsat co v něm patří, co je důležité… Následuje tedy druhá teoretická část, kdy se od našeho města přesuneme na chvíli zpátky do lavic, a dětem jsou na projektoru předvedeny ukázky základních typů veřejného prostoru, jako je ulice, náměstí, či park. Necháme děti znovu samy jmenovat, co se v něm nachází (silnice, chodníky, venkovní osvětlení, lavičky, zeleň…). Jako pro děti zábavná forma se ukázalo, když se dané věci rovnou kreslí na tabuli a vzniká tak vlastně například jejich ulice, přímo před jejich očima, podle toho, co samy navrhují, že by v ní mělo být či se aktivně účastní přímo její tvorby. 

3.3 VYTVOŘ SI SVŮJ PUZZLÍK

Po této fázi rozdáme každé skupině jeden bílý puzzlík s možností vytvořit si ho libovolně k obrazu svému. Děti takto znovu pracují ve skupině a radí se, co by ve svém městě ještě dále chtěly mít. Aby se zapojily všechny děti, mají ještě druhou možnost a to vzít si z města svůj vybarvený puzzlík z první hodiny a dokreslit si ho, podle toho, co už teď všechno nového vědí. Takto už vznikají puzzlíky, s přechody pro chodce, chodníky, zelení, či například autobusovými zastávkami. Po dokreslení puzzlíků se ukládají do města a hovoříme o tom, jak se nám nyní město změnilo. Aby v této fázi byli stále všichni aktivní, je možno navrhnout jako druhou variantu, aby si děti dokreslily svůj vybarvený puzzlík ze své první hodiny (nyní tedy už kreslí i veřejný prostor). 

4. HODINA

4.1 ZÁVĚR CELÉHO DNE

Celý workshop zakončujeme zhodnocením, zopakováním si, co jsme se naučili, co nás překvapilo a čeho si teď budeme více všímat. Osvědčil se princip práce ve dvou skupinách a následné porovnání výsledků. Děti po celém dni už vědí, jakých věcí si všímat a nedělá jim problém města porovnat. Tím se vše znovu zopakuje zábavnou formou. 

Po této fázi se již naposledy vracíme do lavic, kdy si v krátkosti zhodnotíme, zdali jsme se za tento den naučili něco nového, zopakujeme si důležité části a co víc, jdeme se podívat do vedlejší třídy, jaké město vytvořily děti tam. V tuto chvíli mají děti položené dvě otázky. V čem se jedno město liší od druhého? Co byste druhé skupině doporučily ve svém městě udělat jinak? Děti po celém dni už vědí, jakých věcí si všímat a nedělá jim problém na dané otázky odpovědět. Tím se vše znovu zopakuje zábavnou formou a jsme téměř u konce našeho společného dne.

Nakonec se všichni sejdeme v jedné třídě, povíme si, jak se nám den líbil a zdalipak bychom si ho případně někdy rádi zopakovali. Na památku rozdáme každému svůj vybarvený puzzlík a loučíme se.

Potřeby
Vytisknuté puzzlíky, pastelky (+ možnost promítání obrázků na tabuli)

Čas
Samotná hra – tvorba města, trvá zhruba 60 minut a dá se takto použít zvlášť. My jsme však pro toto téma vytvořily workshop na celý vyučovací den, což tedy znamená 4 vyučovací hodiny.

Tipy pro realizátora
Nejdůležitější je naučit děti o daném tématu (nejen o městu, ale vůbec o prostoru kolem nás) přemýšlet. Tudíž je velmi důležité dětem pokládat otázky a vlastně nehodnotit správnost odpovědí, případně je navést další otázkou k případné další odpovědi, nebo se zeptat někoho jiného, co si o tom myslí. Děti si takto vlastně na všechno přijdou sami a navzájem se opravují či doplňují. Nemusíme jim téměř nic vysvětlovat či přednášet. Rovněž je velmi výhodné pracovat s menším počtem žáků (například rozdělit třídu na dvě půlky a s každou strávit den v jiné místnosti). Takto se docílí plného zapojení všech žáků.

Poznámky
Samotná hra – viz 2.3 a 3.1 (+ 3.2 a 3.3)

Možnosti další práce s tématem
Obzvláště na prvním stupni základní školy se tato hra dá začlenit do jakéhokoliv předmětu. Umíme si představit hru (či téma) zaměřit téměř snad na jakýkoliv předmět, dle potřeby.

Metodiky ke stažení
Metodiky ke stažení
06 prezentace – objekty města
00 návod
05 bydlení
04 doplňkové funkce
03 hlavní funkce
02 krajina
01 kartičky

Výstupy projektu

Poznámky

Projekt byl pilotně zkoušen na ZŠ Mendelova, Karviná.

*****

Tereza Červená • Nikol Karabcová • Jan Netušil – grafická podoba puzzlíků

Materiál vznikl v rámci projektu Architekti ve škole po vedením a za podpory: Ing. arch. Kristýny Staré, Ing. arch. Aleše Hamhaltera, Ing. arch. Ondřeje Teplého, Mgr. Josefa Čevory.

Vypracováno v rámci studentského workshopu (za podpory SGS12/204/OHK1/3T/15, FA ČVUT a Nadace české architektury) na FA ČVUT v zimním semestru 2014/2015, který vznikl jako součást dlouhodobého projektu „Architektura ve vzdělávání“ Architekti ve škole.

Editace: Mgr. Zuzana Pechová, Ph.D., Ing. arch. Kristýna Stará

Licence Creative Commons

Dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.

Související metodiky a návody


Noční město

Základní škola | 01.12. 2017


Teplo domova

Mateřská škola | 17.03. 2015


Stavíme a počítáme

Základní škola | 01.12. 2017